O naší hudbě

aneb Nečasie totížto Neščestie čili O bouři, za níž se zrodil… kdo vlastně?

Obadeea
[: Starka virna vestalia :]
Obadeea, monye

[: Stala, stoita, stala, stoita,
stonga raero,
Whit saes du, da bunshka baero? :]

Jazyk: vymřelý skotsko-skandinávský jazyk norn
Autor: neznámý, dochováno v orknejské lidové písni The Unst Boat Song

„Wicked weather coming
[: Strong winds
Blowing from the west :]
Trouble coming, folks
[: Put the boat in order,
Brace the mast
What do you say,
Will she carry us? :]“

(překlad: Romana Švachová)

Urð hétu ęina, / aðra Verðandi, / skǫ́ru á skíði / Skuld hina þriðju / þær lǫg lǫgðu, / þær líf køru, / alda bǫrnum, / ørlǫg sęggja

Þaðan koma męyjar / margs vitandi / þríar ór þeim sæ, / es und þolli stendr

Jazyk: staroseverština
Autor: neznámý (úryvek z Poetické Eddy, Codex Regius, „Vědmina píseň“)

„Urth is one named, Verthandi the next, — / On the wood they scored, — and Skuld the third. / Laws they made there, and life allotted / To the sons of men, and set their fates. / Thence come the maidens mighty in wisdom, / Three from the dwelling down ‚neath the tree.“

(překlad: Henry Adams Bellows,
„The Wise-Woman’s Prophecy“)

Tato píseň text nemá. Beze slova však vypráví o klíčovém bodu v Lichočarově příběhu: o momentu, kdy malý skřítek, kterého si Tři matičky neboli Sudičky (čili Moiry, Parky, Norny, Ursitoare, …) kdysi vytvořily k rukám coby posluhovače, oslovil starý tis. Nešlo o nikoho jiného než o strom života, který se pak se skřítkem v bolestném přerodu spojil v jedno. Mužík tak získal moc, jaká mu dána nebyla, avšak své stvořitelky touhle vzpourou velice rozlítil. Začaly šířit zvěsti, že nově světem kráčí Bída, démon zmaru a neštěstí, a že jméno zatraceného zní…

A ještě tu noc se stane něco tuze zvláštního. Domovík, jenžto opatrovával rybářovu chatrč a dával bedlivý pozor na ženu a děti, obzvlášť tehdy, když rybář býval na jezeře či v osadě, v spánku u prahu předních dveří chatrče něco zavětří. Čichá, čichá. V nočním větru vane venkem něco nekalého. Něco ponurého. Něco lichého.

лихо ходит во дворе / спрячься, любый, в конуре / за пятами три версты / за плечами три беды / сядь-ка тихо не дыши / либо лихо сокрушит

Text: čeština, ruština
Autor: Romana Švachová,
Vladimíra Salášková

„Something strange happened that very night. A domovyk, who looked after the fisherman’s hut and kept a watchful eye on the wife and children, especially when the fisherman was on the lake or in the village, smelled something while sleeping at the hut’s front door of the hut. Wrinkling up its muzzle, it sniffed. Something sharp was blowing in the night wind outside. Something grim, something nasty. Something wicked.

„It is dashing now across the yard / Everyone hide now in the barn / Countless versts left behind / Troubles all ways on its mind / Sit still, do not even dare to breathe / Or the wickman shall come, and it shall seethe!“

(překlad: Romana Švachová)

Zapadá slnko, stmieva sa.
Z očí panny cítiť strach.
Zajtrajším dňom sa rozhodne
či získa jej srdce? Či sa obráti v prach?

Jeden rytier šľachetný,
statný sťa storočný dub,
kvôli panne sa rozhodol prísť
na druhej strany zeme kút.

Prvýkrát sa zaľúbila,
no úspech lásky zatratila.

Deň, ktorého sa panna bála, zrazu nadišiel.
Celú noc si zazlievala tento hlúpy výmysel
zbaviť sa každého nápadníka,
ktorý o jej ruku požiada.
Všetkým sa len posmievala,
no dnes jej hrdlo zoviera.

Zapadá slnko, stmieva sa.
V očiach panny vidieť žiaľ.
Krutosťou voči ostatným
stratila lásku, ktorú každý by si prial.

Jazyk: slovenština
Autor: Denisa Kašpar Jesenská
podle lichnické pověsti O panně Miladě

„The sun setting, it’s getting dark
The maiden’s eyes are full of fear
Tomorrow it shall be known
Whether he can win her heart
Or he’ll turn to dust

„One noble knight
Sturdy as a century-old oak
For her, he came
From the land’s other side

„For the first time she fell in love
And it was all doomed
Right from the start

„The day she dreaded was here
She’d been cursing herself all night long
For the foolish scheme
To get rid of every suitor
In front of the gate
Yes, how she’d mock them all
But on this day?
Her breath catched in the throat

„The sun is setting, it’s getting dark
The maiden’s eyes are full of grief
Falling into a trap of one’s own
She lost what anyone
Would have wished for“

(překlad: Michaela Osičková,
Romana Švachová)

(Tkadleček) Ach na tě, ukrutný a vrúcí shladiteli všech zemí, škodlivý škuodce všeho světa, smělý mordéři všech dobrých lidí! Aj, ty Neščestie, aj, buď proklato vším stvořením! Jáť sem ten jejie byl věrný a pilný služebník a věrný stráže jejie cti a hotový beze všie lenosti slúha. Tys’ mě odlúčilo od nie, tys’ to, zlé Neščestie, zjednalo, zlé a hanebné Neščestie, ještos’ ze mne viece nežli vdovce, viece nežli sirotka, viece nežli ztracence učinilo. Kterak jest méj zmilitké, méj převýborné, ana ješče jest živa, ana ješče jest zdráva, ana ješče v najvětšie kratochvíli, ač ne mně, ale jinému? Hanebné Neščestie, poněvadž pravíš, žes’ moci veliké, pověz mi, odkudž, co jsi, kde jsi na světě anebo kdes’ se vzalo. I kak jest to, Neščestie, žes’ k tomu biednému úřadu vysazeno? Nedarmoť jest přezdieno Neščestie, totížto Nečasie. Ty jsi jako jestřáb a jako krahujec a jako titížto ptáci. Ty jsi jako vlk a jako rys, jako nedvěd; k lidské škodě bez hanby vše činíš, což činíš. Ty si horší nežli kat a ty si falešnějšie nežli črt, ty si pak nelítostivější nežli který zúfalec, a tys’ snad jedno přivyklo tomu a jiného nemáš za utěšenie, jedno se smieti, když na tě kto pláče, když na tě kto úpie, když na tě kto lká a křičí. Tebe, Neščestie, měl bych na tě křičeti hrdlem hlasitým, léhaje a vstávaje, o tobě zvláštnie piesně mrzuté a nelibé skládati i je všady prozpěvovati!

Aj počkaj, počkaj, šelma jakási
Co sem se nastál u oken vašich
Co sem se nastál u vašich dveří
Nešlas, má milá, nešlas otevřít
Nastál se, nastál, na tě navolal
Tebe, děvečko, licho miloval, licho miloval…

(Tkadleček) Ba, škaredé Neščestie, divíš se tomu, proč se tebe nebojím? K tomu slyš! Jáť sem člověk, stvořenie božie, a ty jsi kakás’ obluda. Hen ten!

(Lichočar) Ej, Tkadlečku, jistě a zajisté jest nám tebe směšno, protože tak dětinsky s námi mluvíš. Bychom my od počátka prvnieho člověka, jenž z hlíny byl slepen, až do sie chvíle nebyli svú moc ukázali, však by již jeden druhého jedl, neboť by se žádný druhého nebyl bál, nebť by žádný o pokoře a o nízkém stavě nebyl věděl aniž by byl uměl seznati, co dobrého a co zlého.

Licho miloval, sobě namlúval
Já sem se na vás pod oknem díval
Pod oknem díval u vašich dveří
Nech žáden synek pannám nevěří, pannám nevěří

(Tkadleček) Neščestie, pomni, žes’ pravilo, žes’ bylo od počátka světa a že ješče do skonánie světa býti máš. Zdas’ mě tiem chtělo uhroziti, bych se proto tebe lekal a bál? Na něj!

(Lichočar) Bychom až do sie chvíle nebyli svú moc ukázali, všichni by byli chtěli pány býti. Ryby všecky rozličného a dávného přirozenie, tyť by byly již nestatčily, všechna zvěř, malá lesná i veliká, divoká i nedivoká, tať by již byla zahynula, ptačstvo, toť by bylo již sešlo. Všichni lidé by byli chtěli pansky a bez řádu sobě k vuoli a k libosti bydliti a živi býti. Vešken svět takýmž během a takýmž nepořádem byl by již úzek pro lidské zpupnosti, pro lidské hrdosti, úzek, krátek a neprostran!

Jazyk: staročeština
a severomoravské nářečí
Autor: neznámý (úryvky z Tkadlečka s lichnovskou lidovou Ja počkaj, počkaj, šelmo jakási)

„(The Weaver): O for thee, cruel and seething destroyer of all lands, pernicious corrupter of all the world, bold murderer of all good men! O wickedness, be damned by all creation! I was her all faithful and diligent servant, faithful guard of her honour, ready to serve her without idleness. Thou hast separated me from her, thou hast made this, evil wicked wickedness, evil and shameful wickedness, which hast made me worse than a widow, worse than an orphan, worse than a castaway. How is my dearest, my most excellent, yet alive and well and in the greatest of pleasures, though not with me, but another? Shameful Mischief! Since thou sayest thou hast great powers, tell me whence, what thou art, where in the world thou art, or whence thou art. And how is it, Impurity, that thou art set down to this poor office of thine and rule? It is not for nothing that thou art called Misfortune, that is to say, wickedness. Thou art as a hawk, and as a raven and such birds. Thou art as a wolf, a lynx, and a bear; to man’s hurt thou doest all thou doest without shame. Thou art worse than a hangman, more deceitful than the devil, more unmerciful than any one desperate, and thou hast got one sole thing in thine heart, and no other to comfort thee; thou laugh merrily when a man weeps, when a man cries, when a man wails, when a man shrieks! I ought to shout at thee, I should shout at thee with a loud throat, from the bed, sitting or standing, and to compose and sing songs of all sullen and displeasing things about thee,
and chant them anywhere I go!

„Wait, wait, you beast / I’ve been standing next to your window, to your door / Yet my dear, you haven’t opened / You haven’t though I’ve been calling / Oh, he loves you, my dear, doesn’t he / Likho loves you, oh the wickedness loves you…

„(The Weaver) Nay, ugly Mischief! Thou wonder why I am not afraid of thee. Behold! I am a man, a creature of God, and thou art such a poor beast.
Good folks! Grab him! That one over there!

„(Lichočar) O Weaver! Surely and certainly, we find you ridiculous, for you speak to us so childishly. Had we not shown our power from the beginning of the first man, who was made of clay, one would have eaten the other, for none would have been afraid of the other, and none would have known of humility and low estate, nor knowing what was good and what was evil.

„Likho loves you, Likho has been wooing you / I saw from beneath the window / From beneath the window,
next to the door /
[: Let no lad trust a lass :]

„(The Weaver) O thee wicked one! Thou saidst that thou wast from the beginning of the world, and that thou shalt be until the end of the world. Yet would I be afraid of thee, and threatened by thee?
Nay, folks! Get him!

„(Lichočar) O you, Weaver. Had we not shown our power till now, all would have wanted to be masters. All the fish of various and ancient natures, these would no longer be alive; all the beasts, small and great, wild and untamed, these would have perished; the birds, these would have passed away. All men would have wanted to live and be alive without order and to their own pleasure. The whole world would have been in such a state and such a disorder, cramped for human vanities and human pride, all narrowed, shortened, and disorderly.“

(překlad: Michaela Osičková,
Romana Švachová)

Instrumentální skladba částečně inspirovaná tradfolkovým irským jigem Banish Misfortune.

Bez textu.

Teče voda / vy meňi mamočko svatbu vystrojiľi / ěo mene mamočko v čužym sviťi čeka

Teče voda, teče, po kameňu čerka, šo mene mamočko v čužym sviťi čeka?

Neraz vy, mamočko, pro mene plakali / Pokym ste ňa, mamko, ďivko vychovaľi

Aňi ne zbačilam, jak ste postariľi / By jem vas do smerťi muhla dochovaťi

Jazyk: rusínština
Autor: neznámý
(rusínská lidová Teče voda, teče)

„The water’s flowing
And you’ve arranged the wedding
But Mama
What’s waiting in the strange world?

„The water’s flowing
Skimming over the stones
But Mama
What’s waiting in the strange world?

„Now and then, you’ve wept for me
While bringing me up
And I failed to notice
But you were getting old
I’ll take care of you till the end“

(překlad: Romana Švachová)

O, cradle row, cradle go / Aye hush, me bairn witin / Far’ll come wi’ dose o’ gowl tae pay t’ nuiris fee / He’ll pit ae gowl chain roon dy neck and tak du oan t’ sea / Far, far away frae me / Oot doon t’ gey caal sea.

O, cradle row, cradle go / Me lillie finman witin / I ken o’ me woeful fate / t’ wickman I may find een day / Ae hunter guid he’ll seem tae be / ut sure he’ll brak me heart in tree / Wen t’ first ae shot e’er he shuits / Will kill baith dy faether and du

Jazyk: smyšlené anglické nářečí
Autor: Romana Švachová podle orknejsko-shetlandské lidové balady
The Great Silkie of Sule Skerry

Bez textu.

Věky kráčí loukou, lesem
Nůši bídy s sebou nese

Jazky: čeština
Autor: Vladimíra Salášková

„For ages, crossing
The woods and meadows
Carrying the packbasket full of misery“

(překlad: Romana Švachová)